Úryvek z květinového příběhu: Trbyličná slavnost

Mezi vznešeným shromážděním v tajuplném lese se právě objevila postarší dáma známá jako trpaslice Trbylice. V kraji Vlčích Doupat se jednalo o poměrně známou celebritu, která roznášela radost, štědrost a hojnost, kdekoli se vyskytla. 

Akorát si drobounký luční elf patřičně ometl několik smítek ze svých očí, když pozvolný vítr a stopy velikosti srnčích kopýtek upozornily na nelichotivé rozpoložení poněkud rozezlené Trbylice. Zapletla se do sasankového háje dost hustého a pěkného na moderní fotografii, ale nepraktického na přenocování. Trbylice jim naštěstí nezpůsobila příliš škody. Pošlapaná drobná bílá kvítka se dmula zpátky ke světlu tak, jak se Trbylice opatrně pohybovala, a tak téměř žádná neponičila.

Mnoha lesním tvorům se příjemně ulevilo, když se jí podařilo vyprostit z těchto něžných kvítků, které jim usnadňovaly orientaci v noční krajině, kde neexistovaly hodiny, ale pouze vlčí vytí. Po nocích zde pátrala po úrodné louce, kde by rozhodila svá zbylá lněná semínka, a vrátila tak lidem pevný řád v podobě odcizených hodin.

Trbylice se při svém putování touto krajinou neřídila žádnými mapami, ale vypěstovaným instinktem a pozorováním ukřičených špačků z nedalekého sadu, kteří jí rok co rok prozrazovaly ojedinělý výskyt gigantické třešně Pruney. Tu si oblíbila i drobná motýlí víla Lisaen s jednou cifernickou hůlkou, kterou lidem spěšně nahrazovala alespoň nějaký pojem o čase. Pod jejím starodávným a dobře známým stínem také čerpala energii a sílu na dlouhé lety po místních staročeských loukách.

Své kamarádce Prunee navíc poskytovala dočasnou ochranu před zkoumavými a úlisnými pohledy sousedky Vrtule, kolem jejíhož plotu se mirakulózně vyskytovaly poslední zbytky tradičního lnu, jehož nedostatkem Trbylice trpěla. Ke všemu si trpaslice náhradou zato vyhlédla rubínové šaty v lepší velikosti XS, ovšem nevyzpytatelné vlčí vytí ji zapomnělo informovat o otevírací době v lesním supermarketu.

Vzpomněla si, že se v Lesoně právě koná akční výprodej, ale už neměla záruku, že tam nakoupí vše, co potřebuje a stihne se včas a v klidu převléct. Chystala se totiž na zahradní slavnost u investičního poradce pana Malluse pod jeho typicky rozkvetlou jabloní.

Za projevenou ohleduplnost při krmení lesních srnčat, které místní říční nymfa Floris shromáždila v malé oboře, si Trbylice vysloužila prodlouženou otevírací dobu s rozšířeným sortimentem květinové módy, kam hodlala ještě na chvíli zavítat.

Když si konečně uvědomila, že se na nevyzpytatelné vlčí vytí nemůže zase tolik spoléhat, lépe si vybavila, kde se lesní obchodní ekocentrum nachází, neboť se obrátila na cestičku s nedalekým žlutým orsejem, kterého si tu nedávno vysela. Vyrašil rychle, a proto jí nejen zářil na cestu jako drobný žlutavý kamínek, jemuž měsíc dodával potřebnou záři, ale nezklamal ji ani poslední malinký orsejek, který ji dovedl až přímo před lesní povozy okolních podivuhodných bytostí. 

(…)